Zaměstnanci ve zdravotnických zařízeních pracují v nepřetržitém provozu, ve kterém je zapotřebí směny plánovat dopředu a dodržet legislativní normy pro plánování pracovní doby a seznamování zaměstnance s tímto rozvržením.
Problém právní úpravy účinné do 31.7.2024 spočíval v tom, že výkon práce zdravotnického personálu byl kombinací směny a přesčasové práce, případně se jednalo pouze o výkon přesčasové práce.
Novela zákoníku práce provedená zákonem č. 230/2024 Sb. účinná od 1. srpna 2024 umožňuje zaměstnancům ve zdravotnických zařízeních rozvrhovat pracovní dobu do směn, které mohou být dlouhé až 24 hodin v rámci 26 hodin po sobě jdoucích. Výkon práce v rámci této směny není prací přesčas.
Délka pracovní doby až 24 hodin během 26 hodin po sobě jdoucích se vztahuje pouze na zaměstnance v nepřetržitém provozu spojeném s poskytováním zdravotních služeb poskytovatelem lůžkové péče nebo poskytovatelem zdravotnické záchranné služby, kterou vykonává lékař, zubní lékař, farmaceut nebo zdravotnický pracovník nelékařských zdravotnických povolání. Výše uvedené je možné pouze v případě, že je tak sjednáno v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odborová organizace.
Aby mohli zaměstnanci vykonávat směny v délce až 24 hodin v rámci 26 hodin po sobě jdoucích, musí zaměstnavatel s těmito zaměstnanci uzavřít písemnou dohodu. Je tedy nutný písemný souhlas zaměstnance. Dohoda nesmí být uzavřena na dobu delší než 52 týdnů po sobě jdoucích. Výpovědní doba činí pro zaměstnance i zaměstnavatele dva měsíce, není-li sjednána kratší doba. Vypovězení dohody může být z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu.
Na základě této právní úpravy bylo znovuzavedení úpravy nepřetržitého odpočinku v týdnu pro zaměstnance ve zdravotnictví. Na základě § 92 odst. 6 musí být zaměstnanci ve zdravotnictví poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu za období 4 týdnů v délce alespoň 140 hodin.
Pokud by zaměstnanci ve zdravotnictví nebyl z důvodu výkonu směny podle § 83a poskytnut ani zkrácený nepřetržitý denní odpočinek, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci nepřetržitý denní odpočinek společně s dobou denní odpočinku, který mu nebyl poskytnut ihned po skončení výkonu doby práce. Tato doba odpočinku nesmí být zaměstnanci zkrácena.
Příplatek za zvýšenou zátěž ve zdravotnictví
Doba výkonu práce podle § 83a zákoníku práce není prací přesčas. Proto pro finanční kompenzaci za výkon práce za 13. a každou další odpracovanou hodinu řeší příplatek za zvýšenou zátěž ve zdravotnictví.
Právní úprava je obsažena v § 114a zákoníku práce pro mzdovou sféru a v § 133a pro platovou sféru.
Zaměstnanci ve zdravotnictví přísluší ve směně stanovené dle § 83a za 13. a každou další odpracovanou hodinu mzda nebo plat a příplatek za zvýšenou zátěž vyplývající z rozvržení pracovní doby.
U zaměstnanců ve zdravotnictví odměňovaných mzdou je příplatek za zvýšenou zátěž nejméně ve výši 20 % průměrného výdělku podle § 114a zákoníku práce.
U zdravotníků odměňovaných platem je výše příplatku za zvýšenou zátěž ve zdravotnictví 20 % průměrného hodinového výdělku.
